Na světě je spoustu věcí co nikdy nepochopím např.

• jak funguje klasický foťák ( i když s ním fotím skoro každý den - jak z něj vyleze ten obrázek jak to ?)
• jak chlapi dokáží opravit věci, které nikdy neopravovali a neví pesně jak fungují něco tam poštelují a jde to třeba televize, dvd přehrávač, žehlíčka (já je obdivuju)
• proč někdo kupuje balené neperlivé
  [ Pokračování článku ]

Asi je znáte sladké pestrobarevné cukrové disky plněné těmi nejlahodnějšími nápněmi. Francouzské Macrons, ani já neodolala nejprve v pekárně Paul (60! Kč za kus) láska na první ochutnání. Prostě je musíte mít víc a víc a víc.

Tak jsem to přijala jako pekařskou

2012 si asi zapíšu černě do diáře, všichni se rozchází !!! Začal nový rok a všechny páry i dlouholeté končí ? Co to má být ? I my s Honzou jsme měli na krajíčku, ale já to s ním nikdy nevzdám on se mnou doufám taky ne, protože když ne s ním tak

...usni... nemůžu spát a nevím proč, vadí mi to protože je mi jasné, že pak prospím půl dne. Půl dne, který by se dal efektivně využít ne jako noc kdy se nedá dělat nic když vedle vás na posteli neleží ta vaše drahá polovička. Prostě jsem naštvaná, že nemůžu spát tak budu aspoň psát.

V okolnostech minulých dní se toho událo až až, ale jsou to zprávy převážně veselé, takže ukliďte krabičky s papírovými kapesníky a já se jdu vykecat. Změna číslo jedna bydlím sama teda bydlím já a můj bývalý :D. Honza bydlí zase doma, ale rozchod se nekoná, nemáme žádnou přiblblou pauzu která znamená jen to, že se ani jeden nedokáže rozhoupat říct že je úplnej konec. Takže spolu zase randíme a

Je čas něco dělat .. už mi to běželo hlavou od konce minulého roku, ale teď jsem teprve přišla na to co je čas dělat. Příroda si nás nastavila jak se patří chytře. Dokud holka/žena hledá kluka/muže - nejí, cvičí, pečuje o sebe  prostě je na lovu, jakmile ho uloví, sbalí, odvede si ho domů a začne před ním prdět (ano to je ten okamžik, který to změní, který udělá tu pomyslnou hranici mezi lovem

Moc špatně začal tenhle rok a datum 2.1.2012 bude možná osudným. Potřebuji se vypsat z té záplavy pocitů, slz a beznaděje, které jsou tu pořád se mnou. Asi se rozejdeme já a můj přítel se kterým jsem myslela, že to bude už konečně ten pravý, že jednou budu právě jeho princezna v bílých šatech, ale nejspíš ne...

Jsem smutná, slabá, zničená

Poslední článek končil větou a to nevíte to hlavní což mělo být a to nevíte, že dražím v aukcích figurky lego Star Wars a jak už to tak v těch blbých aukcích bývá máte vyhlídnuté něco týden, týden je to vaše a v poslední setině sekundy vám to někdo vyfoukne o 2 koruny. Chápu, že tohle je ten princip, ale když mi takhle vyfoukli první figurku Darth Vadera byla jsem vyloženě nas... a měla jsem chut dotyčnému pod nickem zvidavej nakopat s rozběhem pr.... PAk jsem se uklidnila a se zákeřností sobě vlastní jsem si řekla no počkej to teda neéé a začla hrát jejich hru. 

Do poslední minuty jsem čekala a pak buch a přihodila :D a tadááá bylo to moje nakonec jsem z 9 figurek vyhrála 4, protože nejsem ochotná jít na cenu 189! korun za jednoho lego panáčka. Ale odměnou mi bylo těch vyhraných 12 světelných mečů :) Tak celkem spokojenost.

Navíc nesnáším jakékoliv smlouvání a hádání o ceně nejsem věštec ani odhadce a nebaví mě to. Proto se vyhýbám na dovolené zemím kde bych toto musela provozovat i kdybych si chtěla koupit rohlík. Miluju se podívat na hezkou cenovku z příjemného lesklého papíru říct ano to je dobrá cena ne to je hrozná cena (počkám do slev) a dál to neřešit nebo doma zjistit že to nebyla až tak hrozná cena a ráno tam s oroseným čelem letět ještě před otvíračkou, aby mi to či ono nikdo nevyfoukl, ale ne tohle 50, 52, 55, 57,50 a čekat kdy bude konec.

Abych nevyšla ze cviku ještě dnes budem dražit a za 6 dní znovu - ale to už jen takové ty podložky, tak už to snad takový adrenalin nebude. Včera jsem nakonec ještě dovymyslela, že nutně potřebuji další IKEA expedit pod klec s potkanem, aby se nám udělali další úložné prostory neboť už se sem zase nevejdeme s mými 2345625 krabicemi a krabičkami plnými různých kreativních výmyslů, papírů, šablon, korálků, plsti, vlny, hmot, barev, laků, plexiskla, nožů, tvarováte, formiček, kamenů, drátů, látek, knoflíků a podobných důležitostí.

Taky jsem se včera pěkně naštvala v Tescu na letáku mají krásné fialovo růžové povlečení takové droboučké kostičky, tak letíme s H. do Tesca a oni ho tam nemají ani by mi nevadilo, že ho nemají v té slibované slevě 402 korun nebo kolik, ale neměli ho tam ani za 610 prostě vůbec a ani památky po tom, že by bylo vyprodané. Prostě nebylo vůbec všechny ostatní měli ale tohle ne přitom plné regály z toho plyne to co se učím ve škole, že reklama z nás dělá blbce a nutí nás ke spotřebnímu chování at chceme nebo nechceme...

uklidit pokoj, protože poněvaždž a jelikož už se to tu hromadí a vysavač bude mít taky jistě docela žranici. A roztřídit si školní záležitosti tak abych měla přehled co k čemu patří a nepatří, protože jako správná vysokoškolačka píšu na volné listy, které jsou volnými listy ještě dlouho potom co je přinesu z přednášek. Což v praxi znamená že se tu volně povalují na zemi, na stole na šuplíkách a policích a z každého rohu na mě číhají jejich ohlé rohy. Taktže to ne moje milé papírky do šanonů vás nacpu a bude po nepořádku. Je to hrozné nikdy se nemůžu rozhodnout pro správný třídícíc systém, podle důležitosti, podle předmětů, na přednášky a cvičení nebo ještě každý předmět rozdělit na přednášky cvičení a povinné práce. Moje systémy pak dosahují složitosti zabezpečovacího systému Pentagonu a nakonec už ani já sama nevím kde co mám i když je vše pečlivě založené. Na druhou stranu pokud je systém moc jednoduchý, přijde mi nudn krát za semestr měnit takže se v tom nakonec nevyznám stejně. Jak to teď čtu skoro nejjednodušší mi přijde naházet do do bedny a pak se v tom přehrabovat :D

Chtěla bych už začít pracovat na nějaké zápočtové práci, ale nakonec se mi do toho určitě nebude chtít jak se znam a na konci dne si budu vyčítata že jsem zase nic neudělala :D vidíte jak je složité se mnou vydržet - vidíte jak trpím !

Včera jsem si koupila krásnou panenku, protože každý kreativec má tuhle šílenou panenku s neskutečnýma očima takže to by byl čert abych jí taky neměla navíc růžové vlásky v kombinaci s tyrkysovomintovýma očima - konec. Ještě bych chtěla jednu brunetu, ale bohužel měli samé blndýny (nebudu to dále komentovat :D) Další vtip na ttom je, že ta panenka má tak velkou hlavičku, že přepadává :D takže musí být na stojánku (na stojánku vedle sběratelských figurek bobble-head Star Wars :D) S přítelem pomalu ale jistě proměňujem náš pokoj v dětský pokoj plný šíleností tohoto ražení a to ještě nevíte to hlavní :D :D .....

,,,jak vtipně ohlásit svůj příchod :D, ale tak obligátním Chyběla jsem Vám snad nic nezkazím :)

Přejdem od omluv, že nepíšu až k tomu co je nového, starého, půjčeného a co v poslední době dělám.

Takže vezmeme to od toho co mě teď zaměstnává nejvíc. Přestala jsem chodit do práce a začala jsem chodit na roční kurz počítačové grafiky, takže ze mě bude profík v oboru počítačový grafik a slibuju si od toho opravdu hodně. Navíc mě to neskutečně baví, takžeeee si k vánocům přeju tablet abych byla ještě lepší. Pro vás to znamená neskutečné množství grafických miš mašů mojí pomatené mysli které sem začnu v nejbližší době hrnout :D (ne nebojte :D)

Dnes jsme byli s H.(můj přítel pamatujete?) "nakupovat na Halloweena" nakonec jsme koupili dárky pro H. mamku k Vánocům, ale musím říct krásně jsme pořídili 3 nádherné porcelánové panenky, protože je jeho mamka sbírá :)

Venku už je docela zima a já se stále nemíním vzdát vesty s mikinou takže dobrovolně protestantivně mrznu, ale stylově, protože nemůžu si vzít zimní bundu k dlouhému panteřímu triku pač by nešlo vidět navíc k legínám zimní bundu ... nebudem se o tom dál bavit jo ? :D Ale rukavice bez prstů si příště do kabelky přihodím zvlášť na tyhle delší akce. Když už jsme u kabelky mám jednu skvělou - styl jako starý lékařský kufřík, jednoduše geniální musím jí vyfotit budete jí milovat jako já !

Ve škole nám nakládají milion milionů prací a já stále dodělávám psychologii ze které už je mi mírně (čti hodně) na zvracení. Už abych to měla a byl svatej klid a mír, také stále čekám jestli mi přiznají ubytovací stipendim když mám trvalé bydliště 220 km od Prahy, no uvidíme už v podmínkách vyčůraně psali, že pokud si moc lidí zažádá o stýpko tak nebude uděleno, protože na to mají nízký dotace chudáci, při tom když od každýho z nás vytáhnou 50 000 ročně by se mohli snažit aspoň 5000 sehnat. Kafe v automatech máme hnusný a nikde v blízkosti není, žádnej obchůdek, takže když si zapomenu něco vzít s sebou tak nemám čím uspokojit svůj kručící žaludek ! Prostě...

Ušila jsem konečně zebrovaný povlaky na polštářky gaučáky, takže už ladí a navíc jsme vyhodili starý psací stůl, který vlastně nebyl psací stůl ale jídelní stůl z Ikei navíc z přírodního dřeva (takže neladil). A koupila jsem si normální (obrovskej) psací stůl černej ke kterýmu jsem si vybrala ještě bílý šuplíčky (který jsem taky otapetovala zebrou-takže ladí) a černý nohy. Takže už je to tu krásný a všechen nábytek je černohnědej(podle ikei) - v praxi to znamená že je černej. Jen mi chybí skřínka pod klec s potkanem a ještě bych ráda úzkou knihovnu, ale o tom až potom....

tak zítra...